Marta a technika

28. července 2015 v 15:42 | Marta
Nejsem technický typ. Kdykoliv se přede mnou naskytne jakýkoliv problém s technickým zařízením, hledám si klidné zákoutí, kam se na nějaký čas schoulím a krmím se zde nadějí, že až se k zařízení vrátím, bude přeci fungovat ještě mnohem lépe, než předtím. Je opravdu překvapivé, že v jistých momentech se zařízení skutečně samovolně rozhodlo mne už netrápit a po patnáctém restartování mi dalo druhou šanci. Nicméně v drtivé většině případů to vzdávám po třiadvacátém restartování a na internetu hledám nejlevnější náhražku inkriminovaného přístroje. Přesně takto jsem v posledních dnech řešila svůj rozbitý kompjůtr.




To se tak občas stane, že v okamžiku, kdy musí Marta sepsat desetistránkovou esej, patnáctistránkový referát a třicetistránkovou seminární práci pro svou vzdělávací instituci, se jí zboří počítač. Totiž, z té díry, kam se strká ta nabíjecí věc, začaly z ničeho nic šlehat několika metrové plameny. Fajn, zase trochu přeháním. Bylo to sice jen pár jiskřiček, nicméně i ty stačily na to, aby dokonale spálily vše v jejich dosahu a mně způsobily těžkou popáleninu v oblasti nehtu u malíčku. V takové situaci mi nezbývalo opravdu nic jiného, než si vztekem rozkopat nábytek, topení a okrasnou zeleň v dekorativních květináčích. Se zlomenou nohou a chladnější hlavou jsem začala snovat ďábelské plány, jak situaci vyřeším. Nejprve jsem se rozbrečela tátovi do telefonu a smířlivým tónem jsem mu oznámila, že mé studium je u konce, že mě to velice mrzí, ale že si bude muset stvořit nové dítě, které dosáhne akademického titulu a nezhyne děsivou smrtí nervového zhroucení během návštěvy pracovního úřadu. Otec mne jen odbyl jakýmsi zamumláním čehosi o knihovně a zavěsil.


Takže jsem se vydala do místní knihovny, kde po mě jakási paní za pultem požadovala nemalý obnos peněz za použití zdejšího počítače. Jelikož mě opravdu tlačil čas, nezbývalo mi nic jiného, než té ženě zaplatit. Na pult jsem vysypala nějaké drobáky, které jsem našla po kapsách a poté, co je paní přepočítala, usoudila, že budu pravděpodobně nějak mentálně vyšinutá. Slitovala se a na počítač mě skutečně pustila. Dala mi hodinu. Tím, že zde potřebuji napsat padesát stran textu, jsem ji nechtěla zbytečně stresovat a doufala jsem, že má hra na mentálně postiženého uprchlíka z bohnické léčebny ji obměkčí i za hodinu. No, celá tato akce se příliš nezdařila. Půl hodiny jsem hledala zapínací tlačítko na zdejším prehistorickém přístroji a druhou půlhodinu jsem zase nebyla schopná otevřít potřebné soubory. Po hodině jsem se zvedla a odešla.


Doma jsem obvolávala všechny kamarády a známé a úpěnlivě jsem je prosila o zapůjčení jakéhokoliv psacího stroje. Všichni mě poslali do patřičných míst a já tuto taktiku zkoušela na naprosto neznámé lidi na ulici. Opět bez úspěchu. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než se pokusit o nemožné - vyprosit si u vyučujících pár dní k dobru. Celou situaci jsem se snažila vysvětlit a samozřejmě patřičně nafouknout. Historka o okřídleném vlkodlakovi, jenž mi během půlnoční procházky v šumavských lesích laptop bezostyšně odcizil, naštěstí zabrala. Získala jsem tak dostatek času na opravu či koupi nového počítače.


Oprava byla první na řadě. Nejdříve jsem s počítačem zamířila do křemíkové nemocnice, kde se na něho chlápek u pokladny podíval svým technicky vytříbeným pohledem a vysmál se mi. Podle všeho je nemožné vypálenou díru od nabíječky opět zprovoznit. Nechtěla jsem se s ním hádat, ale přeci jenom jsem se ještě několikrát ujistila, že je můj (ne)věrný přítel opravdu odsouzen k věčnému odpočinku. Při sedmé hloupé otázce jsem již nabírala podezření, že se mnou pán přes techniku už lehce ztrácí trpělivost a raději jsem se vydala domů.

Došlo tedy k tomu, čeho jsem se nejvíce obávala. Musela jsem rozbít své drahocenné prasátko a zainvestovat do budoucnosti. Zde se vždy naskytne největší problém. Absolutně se neorientuji ve všech parametrech, který má správný a dobře živený počítač mít. Vážně se snažím kromě barvy a designu vybírat také podle jiných faktorů, ale v dnešní technické době je to pro podprůměrně technicky informovaného člověka opravdu tvrdý oříšek. Je to nechutná matlanice různých zkratek, číslic a cizích slov. HDMI, USB 3.0, Windows 8.1 64-bit with Bing (K3W99EA). Co to? Vážně je tak těžké do popisu napsat něco jako " jo, tenhle notebook je fajn pro ty, co nepaří hry, nevyužívají složité příslušenství a potřebují ho prostě jen na psaní, surfování po netu a sledování béčkových filmů"? Život bych měla hned zase o něco jednodušší. Nicméně jsem tedy po týdnu byla schopna vznést rozsudek o šťastlivci, který bude následujících pár let mým důležitým společníkem. Držte mi palce, ať mám od techniky na nějakou dobu klid!


Takže asi tak….
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 userka userka | E-mail | Web | 28. července 2015 v 15:51 | Reagovat

Držím ti pěsti hlavně kvůli tomu, aby opravdu byl tvým společník na NÁSLEDUJÍCÍ ROKY a ne měsíce :D
Výborně napsaný, spoustu vtipných přehánění ;)

2 takze-asi-tak takze-asi-tak | E-mail | Web | 28. července 2015 v 17:52 | Reagovat

[1]: Děkuji! Ano ano, dnešní generace počítačů vskutku stojí za prd a je smutné, že se jejich životnost počítá na měsíce a ne na léta :(

M.

3 Natálie Natálie | Web | 28. července 2015 v 22:43 | Reagovat

:D :D musím ocenit tvůj smysl pro humor.. :) jinak jsem s hledáním notebooku měla stejný problém a vystihla jsi to opravdu do puntíku.. kdyby tam napsali tohle, měla bych hned vyhráno. :)

4 takze-asi-tak takze-asi-tak | E-mail | Web | 28. července 2015 v 23:23 | Reagovat

[3]: Sepíšeme petici, hm? :)

5 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 29. července 2015 v 10:07 | Reagovat

Tobě nikdo cizí na ulici nechtěl půjčit svůj počítač? To je divný, mně ho vždycky půjčovali bez problému... :-/ :D

6 userka userka | E-mail | Web | 29. července 2015 v 10:40 | Reagovat

Všechno nejlepší, Marto! A piš víc ;)

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. července 2015 v 10:41 | Reagovat

Milá Martičko, budeš si asi muset pořídit synka, jako mám já :-)
Vždycky se ho ptám, jestli si mám pořídit tohle a nebo tohle...
A pak vždycky radši vyberu něco jinýho, než doporučil :-)
Výborná vylučovací metoda :-)
Však to znáš, je mu 16 a vždycky ví všechno nejlíp, zvlášť u techniky :-)
Naštěstí mám ještě báječného kamaráda, co býval mým sousedem a ten přesně ví, co já potřebuju :-)
Takže moje repasovaná šunka, kterou by můj synek nepoužil ani na odložení špinavých ponožek, šlape celkem bez problémů už třetí rok :-)
Ovšem dokonalé dělo, jež si pořídil synek, přestalo pracovat již po druhém týdnu jeho starostlivé péče.
A základní pravidlo, které mi bylo vštípeno je, že všechna čísílka musí být vždy nejvyšší :-)

Jinak jsem děsně ráda, že jsi zase funkční a píšeš, neboť se mi velice stýskalo :-)
Tvůj humor je úžasný a vážně mi chyběl :-)

8 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 29. července 2015 v 11:18 | Reagovat

Jo, přidávám se k ostatním: MARTO, PIŠ VÍC!

9 takze-asi-tak takze-asi-tak | Web | 29. července 2015 v 12:13 | Reagovat

[5]: Vůbec nevím, kde se stala chyba :(...

[6]: Děkuji mnohokrát! Budu :)

[7]: Máš to krásně zařízené! Taky potřebuji nějakého užitečného souseda, který ví, co potřebuju. Všichni chlapi v mém okolí sice radí, ale oni si většinou myslí,že na počítači potřebuju nějak těžce programovat a tak navrhují samá drahá žihadla. No, co si člověk neudělá sám, to nemá, že? :)

10 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 29. července 2015 v 12:25 | Reagovat

[9]: Nebylo to třeba tím, že jsi, narozdíl ode mě, nedržela v ruce pětitisícovku?

11 takze-asi-tak takze-asi-tak | Web | 29. července 2015 v 14:40 | Reagovat

[10]: To jsem sice nedržela, zato jsem nabízela neodolatelné utopence, které jsem vyráběla minulý týden. Málo platné! :(

M.

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. července 2015 v 19:44 | Reagovat

Martičko, předtím jsem pozapomněla :-) Všechno nejlepší k svátku :-)

13 takze-asi-tak takze-asi-tak | E-mail | Web | 29. července 2015 v 20:02 | Reagovat

[12]: Děkuji uctivě! :)

14 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 29. července 2015 v 21:22 | Reagovat

[12]: [13]: A jo, to je dneska!! Bude párty??
https://www.youtube.com/watch?v=CVXYZMgwXfY

15 takze-asi-tak takze-asi-tak | E-mail | Web | 29. července 2015 v 22:04 | Reagovat

[14]: Jů, tak Šmoulama jsi mě dokonale vrátil zpět do dětství, kdy mi tohle cédéčko hrálo nonstop. Díky za to! :)

16 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 31. července 2015 v 11:43 | Reagovat

Nedám dopustit na děrné štítky.
Na ně se dá napsat cokoliv.
Anebo z nich udělat vlaštovku.

17 Egoped Egoped | E-mail | Web | 31. července 2015 v 14:48 | Reagovat

Jenom malá poznánámka k tomu všeobecnému povzdechnutí, proč se prostě k počítačům (a jiným věcem) nenapíše místo technických specifikací jasně a stručně, pro koho/co ten který přístroj je: Musíte si uvědomit, že kdyby bylo po vašem, spousta pracovních míst by tím pádem byla zrušena! Někdo vám to takhle musí vysvětlit, ukázat, poradit. A teď ruku na srdce - byli byste schopni si vzít tolik tragických lidských osudů na triko? :)

18 thoris thoris | Web | 1. srpna 2015 v 7:10 | Reagovat

kremikova nemocnice :) jsem si tak zacala premyslet nad ruznymi oddelenimi kremikove nemocnice (clovek chce navstivit stroj na popaleninach, a on uz je na kremikove patologii, neb se odebral do kremikoveho nebe)

19 Magdaléna Magdaléna | Web | 7. srpna 2015 v 19:59 | Reagovat

[17]: :D :D :D To ej argument, který mě odzbrojil. V tom případě si přeju více složitých názvů a zkratek :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama