Marta na dovolené

24. července 2016 v 10:00 | Marta
Letos mě zase nikdo nikam nevzal. Rodiče sice v dubnu nahodili udičku otázkou, zda budu mít v půlce srpna volno, že se chystají k móři. V první chvíli mne tedy logicky napadlo, že mě pro mé báječné studijní výsledky tohle léto určitě konečně vezmou sebou. Nakonec se ukázalo, že jen potřebují, abych jim hlídala psa, krmila rybičky, zalévala květiny a odpuzovala zloděje, zatímco budou pryč. Celé dva dny jsem se s nimi nebavila. Ale poté, co jsem do obchodů vrátila nakoupenou dovolenkovou výbavu (slamák, šnorchl, nafukovacího delfína, apod.), jsem si uvědomila, že přeci jen bude lepší, když zůstanu doma. Pro dobro všech.
 

Marta a balící hlášky

15. července 2016 v 21:00 | Marta
Takhle - nestává se mi to zas tak často, abych se v tomto oboru mohla orientovat na odborné úrovni. Tak jednou dvakrát do roka. Toho přestupného. A když už k tomu dojde, je to buď jedna veliká sranda, nebo naprostá katastrofa. Ať už z pohledu mého, nebo toho nebožáka, který celý večer odhodlaně sbíral poslední zbytky kuráže a se skomírající nadějí v očích se mne odhodlal oslovit. Za těch pár let, co k tomu vždy jednou nebo dvakrát do roka dojde, jsem však stačila vypozorovat několik málo typů balících hlášek, které teď v komunitě mužských lovců a sběračů vyloženě frčí.


Marta a autorské čtení

14. června 2016 v 15:25 | Marta
Já vám ani nevím, jak se to vlastně přihodilo, ale dostálo se mi veliké pocty být jedním z hostů pro autorské čtení v rámci akce Blogeři offline, která se letos koná již podruhé. Zprvu jsem, jako každá správná hvězda a selebrita, s přijetím nabídky váhala. Fajn, bála jsem se, že se proflákne, že vlastně neumím moc číst. Nicméně mi bylo přislíbeno občerstvení, takže jsem na to kývla. Kromě Marty s drobky od chlebíčků na rtech si nesmíte nechat ujít dva skvělé blogy - Asi Jatka (www.asijatka.cz) a Bezjablka.cz (www.bezjablka.cz), které jsou vskutku okouzlující, a já se před nimi budu uctivě skrývat někde v koutku. Se svým pytlíkem slaných tyčinek.


Vše se uskuteční ve čtvrtek 14. července v 19:00 v krásných prostorách Nové galerie v Praze (ulice Balbínova). Budu nesmírně ráda (prakticky budu radostí skákat do vzduchu a afektu vykřikovat nesmyslná slovní spojení), pokud budete mít možnost přijít a užít si hezký večer v naší společnosti. Popovídáme, zasmějeme se, zahrajeme si dostihy a mariáš nebo můžeme filozofovat nad časoprostorem. Budu se na vás těšit!


Více info zde

Takže asi tak…





 


Marta a internetové diskuze

8. dubna 2016 v 22:53 | Marta
To jsem se zase jednou trošku naštvala. Trošičku. Trošilinku. Jen jsem si tak decentně kopla do komody. A pak jsem se rozplakala. Ani ne tak kvůli bolesti z ukopnutého palce, ale kvůli lítosti, kterou jsem najednou pocítila vůči uživateli Anonym3874 nebo ŠpinaváLištička78. A spoustě dalších nebožáků, kterým maminka s tatínkem dali podobná děsivá jména. Což ovšem není ten hlavní důvod, proč je mi jich líto. I když jejich dětství muselo být vskutku útrpné. Dokážete si představit malou ŠpinavouLištičku Nováků ve školce mezi samými Kristýnkami, Terezkami nebo Martičkami? No to je fuk. Mně je těchto lidí líto, protože v sobě mají moc zloby. Zloby, kterou rádi vypouštějí na internetových diskuzích. Možná je to právě kvůli jejich ohyzdným jménům.


Jak je důležité míti Martu

7. února 2016 v 2:01 | Marta
Na jedné z přednášek vypustil vyučující (říkejme mu třeba docent Charisma Mám Na Rozdávání Protože Jsem Ho Všechno Vyžral Za Vás) do éteru zajímavou otázku: "Čeho si na sobě, vy krásní mladí studenti, nejvíce ceníte?" Dobrá. Krásné mladé studenty jsem si tam přidala já, ale pointu to neztrácí, tak co. Důležité je, že po zaznění této otázky nastalo v posluchárně hrobové ticho. Což mne v první chvíli vůbec nepotěšilo, protože jsem se zrovna chystala násilným způsobem otevřít nedobytný pytlík s arašídy, který jsem o dvě hodiny dříve našla v neznámé lavici. V dalších minutách trapného ticha už byla situace vážně krajně podezřelá. Dokonce ani ta zrzavá slečna z přední řady, která si jindy nenechá ujít jedinou příležitost k tomu, aby mohla ostatní ohromit svými znalostmi a neskonalým řiťolezstvím, ani nepípla. Docent Charisma Mám Na Rozdávání Protože Jsem Ho Všechno Vyžral Za Vás se jen potutelně ušklíbnul a pronesl, že se z posluchárny nehneme, dokud se alespoň jeden z nás nezvedne a neprozradí na sebe nějakou ze svých kvalit. Blížil se čas oběda, já měla chuť na své nalezené arašídy. Tak jsem šťouchla do spolužáka a výhružnými grimasami jsem ho donutila obětovat se pro tým. Prohlásil něco ve smyslu, že umí přímo fantasticky umývat nádobí a dojit ovce. Docent Charisma Mám Na Rozdávání Protože Jsem Ho Všechno Vyžral Za Vás se na to příliš netvářil, ale nakonec nás propustil. Nedalo mi to a v klidu a pohodlí domova jsem nad otázkou vážně zamyslela. Vážně je tak těžké umět se za něco pochválit?


Marta a alkohol

10. listopadu 2015 v 11:12 | Marta
Už nikdy nebudu pít. Fajn, pralinku s likérem si při vhodné příležitosti na narozeninové oslavě možná vyžužlám, ale alkoholický nápoj ve skle do ruky již nikdy nevezmu. Dobře. Tak když zvládnu pralinku, mohla bych při vhodné příležitosti na narozeninové oslavě zvládnout ještě přípitek. Nějaký decentní. S trochou tequily. Nicméně abych se dostala k tomu, proč já už vlastně nikdy nebudu pít - neumím to. Nebo takhle - samozřejmě že umím tekutinu s nádechem alkoholu vypít (dokonce i vzhůru nohama), ale dosud jsem nepřišla na to, jak se následně nepozvracet, nesnažit se přijít na smysl života a skutečný věk Leony Machálkové, neusínat na nevhodných místech (veřejné záchody, taxikářovo rameno, prostor pod stolem, apod.) nebo nadšeně neplatit za všechny štamgasty. Zkrátka a dobře je na čase, abych přestala dělat ostudu.

Marta přemýšlí

19. října 2015 v 21:26 | Marta
Téma týdne mi po dlouhé době opět hraje do karet. Pánové, držte si klobouky. Dámy, držte si nastavené vlasy. Marta se hluboce zamyslela nad tím, proč je důležité se aktivně zajímat o politický život.

Marta v posteli

12. října 2015 v 17:58 | Marta
Tak jo, perverznější čtenáři se teď prosím uklidní, toto není článek o mých vysoce profesionálních kvalitách během aktu lásky (ehm, ehm). Vás, kteří jste se i po přečtení první věty rozhodli číst dál, velmi chválím, hladím po vlasech a pyšně poplácávám po zádech. Gratuluji! Nemyslíte jen na sex! A hlavně se tedy právě dozvíte naprosto zbytečný, nepodstatný a nedůležitý informace o tom, co se děje a proč bylo v poslední době na blogu pusto prázdno. Marta je totiž zalezlá v posteli, která je prolezlá bacily, viry, heřmánkovým čajem, sirupem na kašel, mastí na proleženiny po prababičce a dalšími tekutinami, jejichž původu jsem se nedopátrala. A ani nechci. Jednoduše řečeno - ochořela jsem.


Marta vypravěčka

8. září 2015 v 23:44 | Marta
Připravte si vařící kakao, nakrojte babiččin voňavý koláč, pohodlně se usaďte do vašeho křesla z europalet, zachumlejte se do nahřáté deky a poslouchejte. Tedy vlastně čtěte. Povím vám pohádku.

Marta a děti

24. srpna 2015 v 8:00 | Marta
Všichni v mém okolí mají děti. Každé ráno pozoruji před domem tlupu sousedek s kočárky, instagram je nacpaný zamlženými fotkami z ultrazvuků a ani během školních srazů ze základky nebo střední nestačím přepočítávat těhotné spolužačky. Zkrátka jsem se asi dostala do věku, kdy na děti u svých nejbližších budu narážet čím dál tím častěji. Mně osobně to nevadí. Mám děti ráda. Problém je, že děti nemají rády Martu.

Kam dál